Jan Schneider
Muslimská manželka je ideální manželka
Aneb jak přemýšlím o manželce...máma do mě pořád hučí, ať už se ožením, že mám 40 na krku a kdy uvidí vnoučata..typická máma. Když přijede na návštěvu, vzdychne , navaří a říká, Honzíku, chce to vážně ženskou ruku...Jenže zatím se mi nepodařilo nějak najít tu pravou. Většina kolegů v práci je ženatá, můj dobrý známý Hassan je ženatý už 15 let a vypadá to , že je moc a moc spokojený v manželství. Začal jsem s kolegy řešit manželství a hlavně se s Hassanem bavit, jak mít dobrý vztah, protože pár žen už mým životem prošlo, ale nic , co by vydrželo. Hassan mi říkal, že jsem prostě jiný a když jsme se poznávali víc a víc, jednou mne pozval k nim na oběd.
Jan Schneider
Když vařím já aneb začátky v kuchyni
Jednou jsem se pevně rozhodl, že už nebudu dál žít na hamburgerech, pizze a jídla z supermarketu, a tak jsem si začal vařit sám pro sebe. Postupně tady budu uvádět recepty, z české i jiné kuchyně, dokumentovat, jak jsem začínal, moje recepty jsou jednoduché, zvládne je každý starý mládenec či chlap, který chce potěšit ženu tím, že večeři uvaří on. Žádné extravagance, jenom obyčejné vaření. Jeden z prvních receptů, které jsem zvládl, po konzultaci s mámou a pár kuchařkami (ženskými kuchařkami i kuchařkami knížkami ), byly obyčejné zapečené nudle. Trošku jsem si je uzpůsobil sám sobě. Co budeme potřebovat?
Jan Schneider
Tlustý, Šilhavý, Šourek aneb ta naše příjmení česká jsou tak hezká
Jednou jsem se seznámil s jednou slečnou. Jmenovala se Sally Preclik. Hned mne napadlo, že její předkové mohli být třeba Češi, že by mohla být Preclík, ona se však divila, že příjmení jako jídlo je zvláštní... A tak jsem si seznámil s českými příjmeními, nasmáli jsme se oba dost u různých příjmeních českých i anglických. V Anglii sice najdete dlouhá a zajímavá příjmení jako Featherstoneshaw, u kterých existuje plno výslovností, , může se vyslovit jako Fetherstounšó nebo zkráceně Fénšó, výslovnost se liší. A trvám na tom, že máme opravdu zajímavá a barvitá příjmení, v tomto my, Češi, vedeme.
Jan Schneider
Ne každý Čech je čecháček, ale každý čecháček je Čech
V minulém článku jsem se dotkl některých lidí tím, že jsem užil slova čecháček. Nebudu se omlouvat, protože někdo nebral pozdrav, který zněl pro diskutéry, emigranty a čecháčky...Pěkně jsem to zvoral s tím titulem z VUMLu , to tedy ano. Já si pamatuji , když jsem byl malý, že se říkalo něco o tom, že je uvědomělý, že ten člověk má titul z Vumlu..něco takovýho...Ale to jsem se spletl. Na druhé straně... Proč se nemůžeme zasmát sami sobě? Proč tolik sebemrskačství? Proč si nezačneme sami sebe víc vážit a zkusit pohled toho druhého, protože než budeme nadávat, měli bysme to aspoň zkusit. Když nám někdo řekne, zkus Guinness, tak ho zkusíme a nebudeme říkat, že Kozel je lepší a stojí míň, nač pít nějaký patoky z ciziny a ta cena....hrůza... Kdo je Čech a kdo je čecháček? ČECH je obyvatel České republiky, má českou národnost. Čech má rád svoji zemi, byť na ni někdy nadává. Čech je mírně vlastenecký, má rád svoji hymnu a pokud jede na dovolenou do ciziny, snaží se své zemi dělat čest. Ne naopak. Kdo je čecháček? Také obyvatel stejné země. ALE ...
Jan Schneider
Zajímavá města USA : New Orleans
Tímto článkem zahajuji sérii článků z cestování po USA. V USA je mnoho měst, mnoho jich působí tak nějak podobně, ale jsou výjimky. V této sérii se chci zmínit o těch, která považuji za zajímavá, která stojí za to navštívit. New Orleans je výjimka asi největší z těch typicky amerických měst, a proto jsem ho vybral jako první. Město New Orleans se nachází ve státu Louisiana, na samém jihu USA. Mnozí asi o tomto městě slyšeli v souvislosti s hurikánem Katrinou.
Jan Schneider
Emigranti, čecháčci, diskutéři zdravím z USA
Je fascinující, jak někteří čeští lidé 20 let po revoluci stále přemýšlejí jako za dob, kdy se dal získat titul na VUML lehce a jednoduše. Nadávky některých a ubírání práva emigrantům vyjádřit se k situaci v české zemi je zřejmě podle některých odebráno,jakmile člověk odejde do ciziny, vezme si cizince. A když píše český emigrant na server Idnes, Lidovky atd. bez diakritiky, tak je oheň na střeše. Co si to vůbec ti emigranti dovolují? Různé servery pro Čechy v USA existují bez diakritiky, občas je někdo poučuje z Česka, proč proboha nepíší s diakritikou. A přesto se země točí dál. I bez diakritiky se dá žít. Nebo ne? Možná jenom záleží na postoji daného člověka, který řídí server či píše blog. Ne každý si umí nastavit víc jazyků na klávesnici, ne každý má čas a chuť se znovu učit českou klávesnici. Můj postoj?
Jan Schneider
Paroubek navštívil romské ghetto s hrncem guláše
Asi jste klikni v očekávání, říkáte si asi, co to zase bude za blbinu. No, upřímně, ona by mu ta burka slušela, né že ne. Ale o tom právě nebudu psát, o tom píše už dost jiných lidí. Přemýšlím o založení blogu a nadpis je právě to, o čem psát nechci. Nechci se věnovat české politice, ani americké, byť americkou občas řešit musím, nechci řešit rasismus v Česku, chci řešit jenom ten guláš. Nechápete? Tak čtěte dál.
| předchozí | 1 2 | další |
