Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německý Turek nebo turecký Němec? Fatih Akin a jeho filmy

1. 07. 2010 8:30:00
Fatih Akin se narodil v Hamburgu tureckým rodičům a jako takový ví přesně, jaký je život tureckých emigrantů v Německu, jaká je první generace, jaká je druhá a o čem sní či co chtějí. Akin se ve svých filmech věnuje převážně tématice emigrantů a jejich životu v nové vlasti, občas se jedná o jemu vlastní turecké emigranty, občas řecké či italské. Vybírá si zajímavá témata i herce. Teprve minulý rok jsem viděl film Gegen die Wand z roku 2004 od režiséra Fatiha Akina, nějak mi jeho filmy unikly, ale po tomto zážitku jsem jeho fanda. Gegen die Wand znamená proti zdi a po pár minutách filmu je vám jasné, proč se ten film tak jmenuje. Hlavní hrdina, Cahit, žije v Německu už déle, Turek ve středních letech ( Birol Ünel) má dost života a pokusí se o sebevraždu, rozpálí rychlost v autě a za znění hudby Depeche Mode a jejich I Feel You to auto napálí do zdi. Jeho pokus však nevyjde a jako každý sebevrah se dostává na psychiatrickou kliniku, kde se potkává s další neúspěšnou sebevražedkyní, Sibel (Sibel Kekilli).

Sibel upoutá Cahit na první pohled, hlavně tím, že je Turek a Sibel zoufale chce Turka, který by si ji vzal. Sibel má totiž plán. Vdát se a osvobodit se od pout konzervativní, turecké rodiny. Navrhne bleskově sňatek Cahitovi, s tím, že to bude jenom svatba naoko, ona bude s ním bydlet, vařit, ale bude si dělat, co chce ona. tj. užívat si života a sexu...Cahit postupně na tento plán přistoupí a tím se rozehrává nevšední příběh lásky a tragédie. Pro ty, kteří film neviděli, nebudu kazit dále obsahem. Film končí však netypicky, není to sladkobol alá Hollywood, pár věcí bych rejžovi vytknul, ale fakt jen pár, celkově mě dostal. Herecké výkony naprosto skvělé, pro Sibel to byla její první role na stříbrném plátně, a možná byla tak přesvědčivá, protože má spoustu společného s hlavní postavou. Pochází z turecké rodiny a sama se v 18 letech vyvlékla z pout a začala si žít svůj život a to zcela naostro - stala se pornoherečkou. Pod jménem Dilara udělala slušnou řadu filmů. Našel jsem si je, přiznám se, protože jsem byl na ni zvědavý. Má fantastickou postavu a je to kus, ale rychle jsem jí nabažil, její herectví je tak říkajíc na jedno brdo. Nikdy bych si nedokázal představit, že řeknu něco podobného jako je toto, ale Sibel je talentovaná herečka, která umí výtečně hrát, ale jako pornoherečka je nudná. Viděl jsem ji i v pár jiných německých filmech, i v českoněmeckém Poslední vlak, a líbila se mi, je přesvědčivá a jsem moc rád, že se vydala za jinou kariérou.

Další film, který jsem pak viděl do stejného režiséra byl An der anderen Seite - Na druhé straně (2006), opět netypický příběh tureckých občanů v Německu, tentokrát se však dostáváme i do Turecka samotného, příběh si hraje s časem a událostmi, které jsou současně v Německu a Turecku a prolínají se. Další film s mírně otevřeným koncem, to na Akinovi oceňuji, že vše nesplete a nerozváže na konci, že nechává divákovi možnost udělat si vlastní názor, jak to asi dopadne. Příběh začíná u dvou mužů, otec a syn. Otec , turecký důchodce, který si občas zajde do čtvrti rozkoše a tam se "zamiluje" do původem turecké prostitutky. Odvádí si ji domů a jeho syn, profesor na německé univerzitě, je z toho trošku v rozpacích. Ovšem stane se něco tragického a osudy syna a otce se rozdělují a vše končí tak, jak by asi skončit mělo. Opět nechávám na vás, abyste shlédli.

Další film, který se mi dostal do rukou, je Solino, z roku 2002, příběh o italských emigrantech v Německu, příběh dvou bratrů, trošku připomínající Kaina a Abela, možná záměrně. Dva bratři a jedna žena, dvě země a různé lidské povahy, to vše je nebezpečná směsice, o čemž se přesvědčíme zhruba v druhé polovině filmu. Tento film má pomalejší tempo, ale pak se události rozběhnou. Není to, podle mě, nejlepší Akinův film, ale je to Akin.

Nakonec zmíním film z minulého roku Soul Kitchen, který opět pojednává o emigrantech, tentokrát potomci řeckých emigrantů v Německu. Tento film je lehká komedie, místy předvidatelná, přesto jsem si ji užil díky hercům v hlavní roli bratrů, dva bratři, dvě různé povahy, jeden slušňák, druhý drsňák a věčně v lochu. Moritz Bleibtreu je samozřejmě ten v lochu a Adam Bousdokous je ten slušný hoch, snažící se zachránit malý podnik, restauraci jménem Soul Kitchen. Na chvíli se zde mihne i Birol Ünel, v roli prchlivého šéfkuchaře, který dodá pajzlíku Soul Kitchen trošku víc. Mihne se tam i víc zajímavých postav, které vás pobaví. Komedie omylů, lásky, objevení sama sebe, to je Soul Kitchen.

Za sebe musím říct, že už se těším na další nový film, s čím zase pan Akin přijde....

Autor: Jan Schneider | čtvrtek 1.7.2010 8:30 | karma článku: 8.32 | přečteno: 1439x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Cigánek

Matěj z Janova o jedné katolické církvi

Matěj z Janova, žák Jana Milíče z Kroměříže a v jistém smyslu předchůdce Husův mluvil velmi výstižně o katolicitě církve, která spočívá ve věrnosti Boží Pravdě.

25.6.2017 v 11:23 | Karma článku: 6.77 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Tomášek

Chaplinovo náměstí

Jeden takový velmi modernistický epigram z Prahy... Krátké čtení k pozdní snídani nebo brzkému obědu.

25.6.2017 v 10:01 | Karma článku: 4.39 | Přečteno: 191 | Diskuse

Martin Rotter

Mýty kolem e-Receptů

e-Recepty jsou opředeny mnoha mýty. Lékarnící nejsou tou ohroženou skupinou, jsou to lékaři. Jak to vím? Jsem programátor, který e-Recept implementuje do software pro lékaře.

25.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 1021 | Diskuse

David Gruber

Noc na Karlštejně – postřehy nejen z tohoto z filmu

Na řadu kultovních českých filmů se rád podívám i třeba podvacáté. Čím vyšší je číslo mé divácké reprízy, tím je to větší dobrodružství najít v něm něco nového, co jsem dříve nepostřehl... Dnes zde bude řeč o špatném i o krásném..

25.6.2017 v 9:11 | Karma článku: 20.81 | Přečteno: 849 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Zde odložte inteligenci

Takovýhle klikací chlíveček by mohl vyskočit na monitoru vždy, když vstoupím na nějaký pravodajský web. Zatím odsouhlasuju jen nějaké cookies, které na mne prásknou, že myš držím jako prase kost a mám trenky kapsičkou dopředu.

25.6.2017 v 7:35 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 572 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3226

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.