Součastnost Malé švédské město Albin byl roztomilý klučík, který jednoho odpoledne záhadně zmizel ze školky. Učitelka na chvíli nedávala pozor a bylo to...Hrál si přece ještě před chvílí támhle...Nervózně vzala jeho červenou čepici a dala si ji k sobě do tašky. Věděla, že ji budou vinit. Hodiny plynuly a Albin nikde. Policie rychle vyhlásila pátrání a policisté chodili od domu k domu a ptali se, zda někdo neviděl Albina nebo něco podezřelého. Nikdo nic nevěděl. Nikdo nic neviděl. Policie nemá žádnou stopu.
Hodiny se proměnily v dny. Učitelka ze školky si vzala neplánovaně volno a odjela z města. Ovšem nebyla hlavní na seznamu podezřelých. Jeden z policistů měl podezření zcela jiné. Blízko domu rodiny Albina bydlí nedávno propuštěný pedofil, Greger Frankman. Sice je údajně reformován a seká dobrotu, ale kdo ví...? Policisté k němu vtrhnou, udělají prohlídku a nenajdou nic. Frankman žije s hodně starou matkou, která mu poskytne alibi a ručí za něj. Policistům se to však moc nezdá. Nemají však ani jeden důkaz, který by spojoval Frankmana a Albina.
Policie zpovídá děti ve školce a poté se podařilo najít učitelku Rebecku. Přiznala se, že nebyla úplně celou dobu s dětmi, že pár dětí se vydalo přes ulici, šla pro ně a když se vrátila, Albin mezitím kamsi zmizel. Nechala si jeho čepici, protože jí bylo jasné, že je to podezřelé... Policie ji nechala jít. Další stopa, která nikam nevedla.
Policista, který má hlavní podezření na sexuální zločin, navštíví znovu onoho pedofila Frankmana. Opět nic. Na cestě zpět potká známého, kterého se neopatrně zmíní o hledání Albina a o pedofilovi, který žije v okolí. Taxikář, který má syna ve stejné školce, do které chodil Albin, se toho chytne a rozhodne se jednat. V nestřeženém okamžiku si najde policejní složku v kanceláři svého známého a dozví se jméno hlavního podezřelého a to, že je ten podezřelý pedofil. Zorganizuje sousedy a rozhodnou se zjistit pravda na vlastní pěst.I když nemají ani jeden důkaz, mají pocit, že dělají správnou věc.
Tělo Albina se našlo na břehu moře. Je oblečen, zemřel, protože se utopil. Nevypadá to na sexuální zneužívání. Ale policie čeká na pitvu. Mezitím někteří občané města na popud taxikáře útočí na dům, kde žije Frankman. Nejdřív je to jenom sprejem napsáno Pozor Pedofil!, poté se útoky stupňují, až se pár jedinců rozhodne házet kameny do domu, kde žije Frankman a jeho matka. Jeden z kamenu zasáhl paní Frankmanovou. Zemřela na následky zranění během chvilky. Frankman nad ní lká. Jeho život se zdá být u konce též. Bez matky ztratil naději. Nikdo mu nevěří, že nic neudělal. Rozhodl se vzít si život.
Pitva zjistí, že v těle malého Albina byly drogy. Sexuální motiv byl vyloučen. Nyní se pátrání soustřeďuje na rodiče Albina. Albin měl staršího bratra, nevlastního, Viktora. Viktor byl adoptován před narozením Albina. Viktor byl zlobivější a živější dítě, Albin byl mazlíček rodiny. Zatímco Albin dostal Playstation jako dárek k narozeninám, Viktor dostával dárky jiné, ne tak drahé a ne co chtěl. Viktor zoufale toužil po stejné hře...Policejní inspektor vyslýchá rodiče, zjistí poté, že otec běžně dával lék na uklidnění Viktorovi, aby dal pokoj a nezlobil. Viktor věděl, jak lék rozdrtit a dát do pití. Když mu Albin nedovolil hrát si s Playstation, Viktor ho vyzvedl ze školky a doufal, že mu dá nápoj a Albin usne. Mezitím si bude moci Viktor hrát. Albin se napil . Jenže po cestě domů se hoši pohádali a Albin skončil v moři. Viktor zpanikařil a utekl. A tak to nebyla vražda, ale náhoda, nehoda. Byl zmarněn nejenom život Albina, kvůli rodičům, kteří nezvládali oba chlapce, ale i život onoho nevinného člověka, který měl tu smůlu, že byl propuštěn a bydlel blízko školky a jeho matka, která byla obětí lidské zloby a montování se do práce policie. Tři lidé mrtvi. Neštěstí, kterému se dalo předejít.
Tohle není skutečná zpráva z novin. Tohle je jeden z dílů švédského krimi seriálu Wallander. Jenže tento scénář není daleko od pravdy. Lidé, kteří nejsou povolaní dělat policejní práci, si hrají na detektivy, posuzují, odsuzují a občas to vede k neštěstí.
Lidé, kteří si hrají na policisty, často zmaří nejen policejní práci, ale občas mají na svědomí i život jiných. V tomto případě neexistuje výmluva, že chtěli zabránit dalším zločinům, že raději je lepší chybovat kvůli opatrnosti než mít podezřelého bývalého trestance volně na svobodě. Co se stalo s druhou šancí, nezaslouží si i bývalý zločinec druhou šanci?
A má opravdu smysl mít veřejný seznam bývalých pedofilů? Nebyl by lepší seznam, ke kterému má přístup jen policie? Protože veřejné seznamy pedofilů se zatím neprokázaly nijak užitečné, spíš to právě motivuje lidi brát spravedlnost do vlastních rukou, což vždy nedopadá dobře.
